| Ед. ч. | Мн. ч. |
| Инфинитив | | |
| ostacolare | |
| presente | | |
| (настоящее время) | | |
| 1 | ostacolo | ostacoliamo |
| 2 | ostacoli | ostacolate |
| 3 | ostacola | ostacolano |
| imperfetto | | |
| 1 | ostacolavo | ostacolavamo |
| 2 | ostacolavi | ostacolavate |
| 3 | ostacolava | ostacolavano |
| passato remoto | | |
| (прошедшее время) | | |
| 1 | ostacolai | ostacolammo |
| 2 | ostacolasti | ostacolaste |
| 3 | ostacolò | ostacolarono |
| futuro semplice | | |
| (будущее время) | | |
| 1 | ostacolerò | ostacoleremo |
| 2 | ostacolerai | ostacolerete |
| 3 | ostacolerà | ostacoleranno |
| condizionale | | |
| (условное наклонение) | | |
| 1 | ostacolerei | ostacoleremmo |
| 2 | ostacoleresti | ostacolereste |
| 3 | ostacolerebbe | ostacolerebbero |
| presente congiuntivo | | |
| (настоящее время сослагательного наклонения) | | |
| 1 | ostacoli | ostacoliamo |
| 2 | ostacoli | ostacoliate |
| 3 | ostacoli | ostacolino |
| imperfetto congiuntivo | | |
| (прошедшее время сослагательного наклонения) | | |
| 1 | ostacolassi | ostacolassimo |
| 2 | ostacolassi | ostacolaste |
| 3 | ostacolasse | ostacolassero |
| imperativo | | |
| (повелительное наклонение) | | |
| 2 | ostacola | ostacolate |
| gerundio presente | | |
| (герундий) | | |
| ostacolando | |
| participio passato | | |
| (причастие прошедшего времени) | | |
| Мужской род | ostacolato | ostacolati |
| Женский род | ostacolata | ostacolate |